Napsali o nás: Jsme originální! To je naše největší konkurenční výhoda, říká Jan Janák
Na poli gastronomie působí podnikatel Jan Janák od roku 1995. Můžeme ho tak považovat za profesionála ve svém oboru. Ale i on prožil v průběhu své kariéry několik krizí a musel udělat pár kroků do neznáma. Dnes má však fungující síť kaváren pod názvem CrossCafe, která získala název díky náhodnému setkání v americké Nevadě. O podnikání, těžkých dobách v covidu a ekonomické krizi promluvil v našem interview.
Po návratu z vojny pracoval Jan Janák jako údržbář v bytovém družstvu. Cítil ale, že tudy jeho cesta nepovede. Měl představu, že bude podnikat, ale netušil, v čem a už vůbec ne jak na to. „Bratr žil v tu dobu v USA, a tak jsme zkoušeli dovézt do Československa nějaké zboží. Jednou to byly rybičky v konzervách, podruhé ojeté motorky. Úspěch byl sporadický, ale přesto to byly poučné časy,“ dodává Janák.
„V roce 1994 se bratr s rodinou do Česka vrátili. Rozhodl se, že tu založí restauraci a já se k němu přidal. To byl můj počátek podnikání v gastronomii. Dali jsme se do kupy a otevřeli v roce 1995 první restauraci. Do roku 2010 jich bylo čtrnáct. Dá se říct, že každý rok jednu novou.“
S bratrem vymýšleli název sítě kaváren a Jan Janák si vybavil krátkou zastávku z roku 1991 v jedné právě končící nevadské kavárně poblíž Las Vegas. Kavárna s červenou cedulí stála vedle křižovatky a nesla příznačný název – CrossCafe, tedy Kavárna na křižovatce. Kromě kávy tamní majitel nic jiného v kavárně neměl. Šlo o jeho poslední otevírací den. Udělal ale jiné vstřícné gesto. Nabídl jim, že si na památku mohou odnést kteroukoli věc z jeho podniku. Jan si vybral červenou ceduli se jménem kavárny, kterou si následně uložil do kufru auta. A zde se začal psát jeden z velkých příběhů...
Co všechno obnáší provoz kavárny? Je náročnější než provoz restaurací, s kterým máte také zkušenosti?
Nedá se říct, že by byla síť kaváren jednodušší než hospoda. Je to zcela jiný byznys. Hospoda je více méně autonomní jednotka, která se chová speciálně, bez ohledu na ostatní. Naproti tomu v síti kaváren musí každý pracovat v úzké součinnosti s ostatními. Prostě hrušky a jablka.
Co musí kavárna mít na to, aby byla úspěšná?
Vedle kvalitních produktů musí mít síť kaváren své kouzlo a image. To znamená útulný, pohodlný interiér a značku, která drží koncept pohromadě a dává všemu nějaký smysl, který zákazník chápe a dokáže se s ním ztotožnit.
Když si teď zhodnotíme situaci před covidem a po covidu, tak vnímáte v něčem nějaké rozdíly? Myslím v provozu kavárny, ale i třeba v množství zákazníků apod.
Před covidem i po covidu je situace stejná. Rosteme stejně, jako jsme rostli před tím. Otvíráme nové kavárny a počet zákazníků se zvětšuje. Ovšem situace v průběhu covidu byla velmi dramatická, ale to by bylo na samostatné povídání.
A dnešní ekonomická situace, jak všichni víme, není lehká, ovlivňuje to i vaši síť kaváren?
Současnost je rovněž zajímavá. Neustálé zdražování je pro byznys nebezpečné. Nikdo nedokáže odhadnout mez, kdy je konečná cena již neakceptovatelná. Nám se zatím daří držet se jak s kvalitou, tak i se službami na vysoké úrovni, a snad i proto jsou naše zvýšené ceny stále přijatelné. Věřím, že nejhorší máme za sebou.
Co třeba dodávka kávových zrn? Podle analytiků je trh s kávou momentálně velmi kritický – špatné počasí v Brazílii, globální problémy v přepravě, ale i nejistota v některých exportních zemích – museli jste i vy zdražit cenu kávy pro zákazníky? Jak toto celkově vnímáte?
Situace na trhu s kávou se nás bezprostředně nedotýká. Kávové zrno je jen jedna z dlouhé řady položek a na provozu sítě kaváren se podílí okrajově. Stejně jako když vypíchnu máslo, cukr nebo olej, každá z položek je důležitá, ale pokud dojde k výkyvu jen jedné z nich, celkový dopad je malý. Jiná věc je zdražování všeho najednou. To zažíváme nyní. To se pochopitelně do podnikání propisuje absolutně. Tlak na udržení ziskovosti skrze snižování nákladů na jedné straně a zvyšování prodejních cen na druhé, je enormní. V těchto krizových letech, a máme to již třetí rok v řadě, je podnikání velmi tvrdá disciplína.
Když se ještě vrátím k provozu kaváren – pokud se nepletu, tak jste s CrossCafe vyhráli i nějaká ocenění, jaká?
V roce 2016 jsme s konceptem našich kaváren vyhráli vůbec první ročník soutěže Franchisa roku, kterou pořádá Česká asociace franchisingu. Úspěch jsme si pak zopakovali ještě jednou, o čtyři roky později.
Jaký je vlastně koncept vašich kaváren?
Koncept našich kaváren se oproti ostatním větším sítím liší zásadně v tom, že jsme zcela originální. Většinu toho, co v kavárnách nabízíme, sami vyrábíme. Tento rozdíl nám umožňuje být velice flexibilní a hlavně vysoce kvalitní. Dalším efektem je zisk nejen z prodeje, ale i z výroby, což nám umožňuje mít nižší cenu při vyšší kvalitě. To myslím zákazník oceňuje a je nám věrný. Neznám žádný větší kavárenský koncept, který by měl vlastní výrobu. Tuto cestu budeme určitě dál udržovat a rozvíjet, protože potíže plynoucí z dodávek hotových výrobků od jiných výrobců jsme zažili. To není naše cesta.
Vím, že se také hodně angažujete v CSR aktivitách (zn. společenská odpovědnost firem) – jakých?
Velkým úspěchem byla architektonická soutěž Dvě věže o nejlepší návrh druhé věže pro katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni, kterou jsme vyhlásili v roce 2012. Chtěli jsme tak podpořit talentované architekty a podařilo se. Do soutěže se přihlásilo přes 140 architektů z celého světa a Dvě věže se staly druhou nejúspěšnější architektonickou soutěží u nás. Zařadili jsme se hned za soutěž o návrh nové knihovny v Praze, kterou vyhrál návrh ateliéru Future Systems Jana Kaplického. Ve stejném roce jsme vyhlásili veřejnou sbírku Ze srdce zvon na nové zvony, opět pro plzeňskou katedrálu sv. Bartoloměje. Nakonec se nám podařilo vybrat celou částku na výrobu čtyř nových zvonů a zrestaurování pátého zvonu, který na věž historicky patří. V posledních několika letech spolupracujeme s Aliancí žen proti rakovině prsu a prostřednictvím prodeje prsních hrnků v našich kavárnách podporujeme projekt Ostře sledovaná prsa, který se zaměřuje na prevenci tohoto zhoubného onemocnění.
