Napsali o nás: Kavárny CrossCafe prosperují lépe než dřív. Značka chystá pražský comeback
Podnikání má Jan Janák v krvi. Hned po revoluci podnikal ve stavebnictví, pak si s bratrem otevřel první restauraci. Nakonec se v roce 2007 rozhodl rozjet vlastní kavárenský byznys. Ve většině měst se řetězci dařilo, v Praze bohužel nikoli. „V roce 2021 jsme museli zavřít pět pražských poboček ze šesti,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz jeden z majitelů a provozovatelů sítě kaváren CrossCafe. V roce 2024 se však chystá vrátit v plné síle zpět do Prahy.
„Očekával jsem nějaké ochlazení vzhledem k těm krizím, ale žádné nepřišlo. Neustále nám stoupají tržby i počet zákazníků. Loňský rok byl rekordní, lepší než před pandemií. Rozhodli jsme se tedy, že otevřeme nové pobočky a v roce 2024 se chystáme vrátit v plné síle zpátky do Prahy,“ prozrazuje budoucí plány Janák.
Svůj gastrobyznys jste začínal s restauracemi a až po letech jste začal s kavárnami. Proč přišlo takové rozhodnutí?
V roce 1996 jsem s bratrem otevřel v Plzni první restauraci Hamburk. Po deseti letech jsme provozovali, hlavně v Plzni, čtrnáct různých restaurací, barů a hospod, včetně tří Potrefených hus a několika Budvarek. Nebylo to však úplně ideální, nebylo už kam restaurace rozvíjet, obzvlášť když jsem měli různé typy restaurací. Každá byla unikátní jednotka, která pracovala trochu jinak. Komplikovaný byl také samotný provoz, což přinášelo jen problémy. A tak jsem se v roce 2007 rozhodl začít budovat něco, co není tak provozně náročné, a nejlépe mi z toho vyšly kavárny.
A v čem je to tedy rozdílné?
Hlavně v sortimentu a nabídce. Na rozdíl od kaváren se v restauraci prodává i alkohol a také otevírací doba je jiná. Alkohol se konzumuje ve večerních až nočních hodinách a zákazníci jsou zkrátka bouřlivější. Vyvstává z toho více problémů a potíží. Kdežto káva se pije přes den a lidi jsou klidnější. Kromě již zmiňovaného provozu musíte navíc v restauraci také obsluhovat kuchyň a řídíte mnohem víc zaměstnanců. Je to zkrátka komplikovanější.
Ve vašich kavárnách nabízíte také jídlo, ať už jsou to sendviče, polévky, ale i sladký sortiment. Na to kuchyň nepotřebujete?
Ne tak docela. Máme v Plzni postavenou vlastní výrobnu, kde vyrábíme téměř veškerý sladký sortiment, polévky a některé další komponenty pro slané produkty. Také si pečeme vlastní pečivo. Vše šokově zamrazíme a dopravíme do jednotlivých kaváren.
V každé pobočce je malá výrobna, která během den připravuje jednoduchá, čerstvá jídla. Vedle sendvičů a polévek totiž od loňského podzimu zákazníkům nabízíme i obědová menu, která obsahují hlavní jídla. Finální příprava obědů pak také probíhá přímo v kavárnách.
A jak to mají ostatní řetězce? Taky mají vlastní výrobnu, nebo je to hlavní důvod, proč můžete konkurovat velkým zahraničním řetězcům jako jsou Starbucks, Costa Coffee či Tchibo?
Ano, tohle je obrovská výhoda a je to vlastně unikátní. Pokud vím, žádný zahraniční kavárenský řetězec to nemá. Mají většinou jednoho kontinentálního dodavatele, který jim všechno dováží. Takže třeba jejich dort může být mnohdy dovezený až z Nizozemska.
Bylo to tak od začátku?
Jsme ryze česká výroba a zakládáme si na tom. V počátcích jsme to nejdříve řešili subdodávkou od jiných výrobců, ale potýkali jsme se s problémy, hlavně tedy s kvalitou. Nakonec jsme se rozhodli, že výrobu převezmeme, a co půjde, si budeme dělat sami. Je to sice více starostí, ale výrobna funguje jako samostatná firma. Dneska už nevyrábí primárně jen pro naše kavárny, ale dodává i mimo tuto síť. Vlastně ziskujeme dvakrát, jak na výrobě produktů, tak na jejich prodeji.
První rok pandemie jste provoz svých poboček ukočírovali, pak jste v roce 2021 náhle zavřeli pět pražských poboček? Co se stalo?
V zásadě k tomu nedošlo kvůli pandemii. Některé pražské kavárny neprosperovaly už předtím a jejich provoz jsme dotovali. Při vstupu CrossCafe do Prahy jsme udělali chybu a přistoupili jsme na výši nájmů, které se časem ukázaly jako neakceptovatelné. Byli jsme tehdy trochu naivní. Praha je přece jenom jiná než jiná města v Česku. Prostory v Praze jsou dražší, obecně jsou zde vyšší mzdy a obrovská konkurence. Bohužel nebylo možné toto všechno sanovat pouze z vyšších cen.
Během pandemie jste prodávali přes okénka? Ta neprosperovala?
Prodávání přes okénka nám v důsledku ztrátu prohlubovalo. Nakonec jsme dostali odvahu a otevřeli jsme bez omezení. Řekli jsme si, že jsme vlastně prodejna potravin, nic jiného. Jen máme víc dortů než rohlíků.
Jak je na tom CrossCafe teď? Jste v černých číslech?
Máme za sebou rekordní rok. Úplně tomu nerozumím, vzhledem k těm krizím jsem očekával spíš nějaké ochlazení, ale žádné nepřišlo. Neustále nám stoupají nejen tržby, ale i počet zákazníků. V loňském roce se nám podařilo prolomit hranici tří milionů obsloužených zákazníků.
Díky tomu tedy můžete expandovat?
Ano, nyní expandujeme velice rychle. Nedávno jsme otevřeli dvě nové kavárny v Hradci Králové a v Plzni a plánujeme další pobočky. Obvykle vybíráme města, která mají 35 až 50 tisíc obyvatel. V těch menších to totiž není úplně jednoduché, i když v pár menších městech také fungujeme.
Kdy a kam se vrátí CrossCafe do Prahy? Chtěl byste je otevírat zase na hlavních třídách, anebo se pokusíte dostat třeba do nějakého obchodního centra?
V současné době máme jednu kavárnu na Karlově náměstí a další bychom rádi otevřeli nejpozději v roce 2024. Tentokrát ovšem budeme důsledněji vyjednávat o podmínkách a pečlivěji vybírat vhodná místa pro kavárny. Do obchodních center se ale nehrneme. Neztotožňuji se s jejich politikou a navíc je s obchodními centry spojená výrazně složitější administrativa. Pokud najdete rozumného pronajímatele na ulici, dostanete nájemní smlouvu na čtyři stránky. V obchodním centru těch stran bude padesát a většina bodů bude primárně ochraňovat obchoďák.
Sázíte hlavně na český trh? Do zahraničí se nechystáte?
V tuto chvíli nemíříme do zahraničí, i když to samozřejmě nevylučuji. V Česku pořád vidím velké možnosti, je tu tolik volného prostoru, že zahraničí v plánu momentálně není.
A nepřemýšleli jste někdy o prodeji či investorovi, který by do vašeho byznysu vstoupil?
Ano, na podzim 2019 jsme dokonce našli investora, který by náš produkt rozvíjel mnohem rychleji, než jsme byli schopni my. Považovali jsme to za rozumný krok. V únoru 2020 se zdálo, že už jsme skoro dohodnutí. A pak přišel covid, takže všechno spadlo ze stolu. To je prostě život.